Pleskoty 2026

Nejprve pár hádanek:

?Pěšky nebo na kole, šlapem k další kontrole.

?Krok do prázdna na laně, prověří tě úplně.

?Tahej, zaber nohama, kámo makej, dyť vona vyhrává!

?Mířím míříš míříme, kdo netrefí, klikuje.

?Skvělej proslov, bicáky; lana, helmy, sedáky.

?Maso, sváča, dobroty, kdopak vaří Pleskoty?

?Papír s motýly a čísla, tahle paní si je jistá.

Pro jistotu přikládám odpovědi a rovnou ve správném pořadí, školní rok nám končí, tak ať se nikdo zbytečně netrápí.

1.orienťák, 2.slaňování, 3.gumolano, 4.lukostřelba, 5.pan učitel Zítko, 6.paní učitelka Borlová, 7.paní učitelka Stejskalová

• Na letošní kurz v Pleskotech vyrazila skupina žáků 7.A a deváté A a B v počtu 46 žáků. Od samého začátku je čekala řada prověrek (kopců a vedra) a nemálo kilometrů (cyklo parta celkem úctyhodných 126 km a pěší parta krásných 55 km). Jak už je zvykem, deváťáci zvládli celý přesun na kolech, sedmáci popojeli vlakem a zbytek došli pěšky. Obě party zachraňovala koupačka (v Jizeře a Komárovském rybníce) a kiosky s nanuky cestou. Navzdory parnému počasí nás Český ráj přivítal stinnými voňavými lesy, borůvkami, jahůdkami a třešněmi. V cíli nás pak paní učitelka Olga Borlová vítala nakrájeným melounem a hotovou večeří, takže navzdory nebývalému počtu defektů v cyklo partě, a i přes mírné zajížďky a odbočky v obou partách (cestou nás vedli žáci s mapou v ruce a střídali se po dvojicích, aby pocvičili navigaci, (Citace: „PAPÍROVOU mapu, kámo, to nemyslej vážně, jako fakt bez GPS??? No jako že asi fakt myslej, kámo, věřil bys tomu...?“) jsme se nakonec ve zdraví sešli v základním táboře.
• Během úterka a středy jsme v dopoledních hodinách procházeli různá (nejmenovaná, protože budoucí sedmáci by si to přečetli a připravili by se o překvapení) stanoviště a získávali jsme body do „celotáborové“ hry. V úterý odpoledne pak proběhl pěší i cyklo orientační trénink, přičemž obě skupiny se stihly řádně osvěžit zmrzlinou a koupačkou v rybnících. Středeční odpoledne pak patřilo orientačním závodům, sedmička běhala po okolí a devítky jely cyklo závod na pět kontrol. Mazaní (ti, kdo se drželi instrukcí a usnadnili si tím život) i namazaní (opalovákem, to je snad jasný) jsme všichni vyrazili do terénu s cílem být rychlí a neztratit se při tom, což každý naplnil podle svých možností, přičemž někteří najeli dvojnásobný počet kilometrů, než bylo nutné…(holt už je to tak, kdo neposlouchá, nadře se víc…)
• Později přišlo na řadu gumolano pro sedmáky a slaňování pro deváťáky. V závěru večera proběhlo vyhodnocení soutěže týmů a vítězné družstvo dostalo mimo jiné i možnost si jako první vybrat rajón, který následující ráno uklidí. 
• Co říct na závěr? Počasí vyšlo bez deště, paní kuchařka se luxusně postarala, abychom na všechno měli dost energie a až na pár renonců (pohozené odpadky, porušená večerka, ztracený a následně nalezený balon, hašení nehořících interiérů vodou z hadice) jsme si v krásném prostředí odpočinuli od mobilních telefonů, měli jsme čas pinkat balón, střílet z luku nebo trénovat chůzi po slackline.
• Kurz byl skvělou příležitostí i prověrkou a přinesl řadu výzev. Nejen ve formě extrémně horkých dní, rozbitých kol, odřených kolen či nastoupaných výškových metrů, ale předně v příležitostech překonat vlastní strach, ujít/ujet ještě další kus cesty bez brblání, pokusit se o spolupráci v týmu nebo se dobrovolně přihlásit na pomoc v kuchyni. Někteří to pojali vyloženě jako trénink a mluvili tak, že během kurzu odcvičili i více než 200 trestných kliků či dřepů (a dobře věděli za co, viď Ondro, Pepo…) 

Takže sedmáci od teď tuší, co je za dva roky čeká, s deváťáky se loučíme a posíláme je na střední školy s radostí, že jsme mohli vidět, jak z nich rostou prima kluci a holky a s důvěrou, že se na další kontrole v běhu života správně zorientují, každé výzvě se postaví čelem a až přijde čas, tak statečně překročí přes okraj do neznáma s vědomím, že udělali všechno pro to, aby je lano, které drží ve svých rukou, udrželo v bezpečí a cestu životem si mohli řádně užít stejně jako si užívali slaňování ze skály, s respektem, odvážně a s úsměvem.“

Děkuji paní učitelce Oplištilové za krásný report z akce, díky patří všem vyučujícím, kteří to měli celé na starosti a díky si zaslouží i všichni žáci, pěšáci i cyklisti… 

Jana Tůmová